O zpěvačkách - Sbor Elpida

Zpěvačky sboru Elpida

Říkají jim rockové babičky, zpívající babičky, různě. Pro nás v Elpidě je pěvecký sbor parta třiadvaceti „holek“. Jsou s námi od roku 2010, v různých sestavách zpívaly na velkých letních festivalech i malých klubech v Česku i na Slovensku. Na pódiu stály se spoustou hvězd. Doprovází totiž mladší muzikanty, aby veřejnosti ukázaly, že stáří neznamená jen nemoc a smutek, ale může to být i velká zábava. OLD’s COOL!

Vlasta Beranová

„Členkou pěveckého sboru Elpida jsem od jeho založení 19.11.2010. Hudba mě provází od dětství (láska ke zpěvu podněcovaná maminkou – hodně jsme si spolu doma zpívaly, hra na piano, Kühnův dětský sbor). Mně osobně návrat ke zpěvu v seniorském věku výrazně změnil život.

Od samého začátku se nás ujala výborná Zuzana Seibertová, která z nás překvapivě dokázala za dobu téměř deseti let „udělat sbor“ a jejími zdatnými pokračovatelkami jsou nyní Iva Fenglová a Eliška. Nejvíc mě nadchlo neobvyklé spojení našeho seniorského sboru s mladou kapelou „ Please The Trees“ pod vedením Václava Havelky, což se ukázalo jako zajímavý nápad a začalo sklízet nečekané úspěchy u publika.

Za těch 10 let jsme všichni prožili se sborem nespočet krásných koncertů, vystoupení, natáčení pro televizi i rozhlas a poznali tolik osobností z oblasti hudby, že nás to dodnes obohacuje. A těch zážitků z festivalů a jiných akcí!!! Osobně nikdy nezapomenu na focení sboru i s kapelou PTT v Řeporyjích v údolí Dalejského potoka v únoru r. 2016, kdy byla parádní „kosa“ a podruhé na natáčení klipu tamtéž v červnu téhož roku! Tentokrát se Sárou Vondráškovou a studenty FAMU. To byl doslova adrenalin, celkem 14 hodin v drsném terénu pro vybraných „ 12 statečných“, s návratem z natáčení ve 2 hodiny ráno. No, řekněte sami, komu v našem věku se takové dobrodružství podaří zažít??!

Ráda vzpomínám na všechna turné, při kterých vždycky panovala dobrá nálada, na rozjásané mladé publikum v klubech, které nás odměňovalo nadšeným potleskem, na křest našeho CD a mnoho dalších zážitků, které nám zpěv přinesl a dodnes přináší.

Závěrem chci říct, že jsem opravdu šťastná, že mohu ještě zpívat, mít „koníčka“, který mně už deset let přidává smysluplné roky života. A navíc v báječné partě „holek“, které se určitě neprávem (podle vžitých pravidel), říká i v dnešním světě stále ještě „babinec“. Jen si nás ale přijďte poslechnout – a taky omládnete!!!“

Emílie Cicvárková

„ELPIDA pro mne znamená mnoho. Chodím tam od roku 2011. Zpříjemnilo mi to můj pokročilý důchodový věk. Věnuji se zpívání. Je to úžasné a báječné. Naplňuje mne to pocitem blaženosti. V ELPIDĚ jsou i různé zajímavé přednášky, další kroužky a podnikáme i zájezdy. Pokud se chce, je z čeho si vybrat.“

Jitka Červená

„Do pěveckého sboru chodím od jeho založení. Když jsem šla na počítačový kurz netušila jsem, že Elpida se stane místem, kam budu chodit s radostí dalších 10 let. V té době se zakládal pěvecký sbor a já se hned přihlásila. Od dětství ráda zpívám a zpěv a hudba jsou mým velkým koníčkem a potěšením. Chodila jsem do 2 pěveckých sborů, ale tento sbor je jedinečný, jednak svým zaměřením s cílem na mladou generaci a velmi rozmanitým repertoárem.

Po zkušenostech vím, jak hodně záleží na osobnosti sbormistra. Velký dík patří Zuzance, která nás po celou dobu provázela s láskou a optimismem na všech zkouškách a vystoupeních a předala nám spoustu své mladistvé energie a elánu. Nikdy jsem netušila kolik pěkného mohu v důchodu prožít ve společnosti dalších seniorek, ať se jedná o kamarádství, společné zážitky na zájezdech, vystoupeních a dalších akcích.Těším se a pevně věřím, že přestože jsme o 10 let starší, bude nás i nadále provázet úspěch pod vedením milé a důsledné Ivanky a mladičké šikovné Elišky, a že to ještě publiku jak se patří ukážeme.“

Zora Dobiášová

„Do sboru jsem začala chodit v září 2011, po zájezdu s Elpidou na Šumavu, tam jsem se seznámila s Věrou Fišbachovou a Líbou Juráčkovou, kde jsme houbaříce v lese pěly písně jak české tak i moravské, neb jsem poloviční Moravanda, Libuška je celá, totiž z Brna. A ta mně nalákala do sboru s tím, že je škoda mého hlasu, abych jen plašila lesní ptactvo. Chodím tam tedy 11 let a obohatilo to můj důchodový život o mnoho zážitků, přítelkyň. Naše milá dirigentka, Zuzka Seibertová dávala do zkoušek tolik elánu, prožívaly jsme s ní naplno její absolventuru na Hamu, zakončenou krásným koncertem.

Co by mne ale nikdy nenapadlo, že ve sboru potkám svoji učitelku ruštiny Vlastičku Beranovou, což jsme zjistily až druhý rok, když se zmínila, že učila ve Strašnicích na Solidaritě. Po téměř 60 letech není divu, že jsme se nepoznaly. Našla jsem tam i nové souputnice při cestování, na zážitky z koncertů se nedá zapomenout, jak z Colours of Ostrava s ,,naším“ zpěvákem Václavem Havelkou, tak na návštěvy v Bratislavě, kde nás společnost ZREJME vždy přivítá s úžasně milou atmosférou. Elpida mně přispívá k veselejšímu pohledu na stáří, každá máme za sebou i těžší chvilky života. Díky ní a zájezdům po historii Čech, kterou nás provází úžasná pí Hejdová, jsem také poznala krásu domovské krajiny.“

Ivanka Dumková

„Líbí se mi zejména ten přesah, kdy nezpívám jen sama za sebe, ale musím projevit ukázněnost ve prospěch celku. Kdysi kdosi řekl, že sbor je způsob života. Sborový zpěv mi dává jakousi seberealizaci, spojenou s rozdáváním radosti ostatním. A naplňuje ničím nenahraditelnou euforií, když nás posluchači obšťastní potleskem. V neposlední řadě mě těší i přátelské ovzduší, kamarádský přístup sbormistryň, které se nám podle svých časových možností obětavě věnují. V Elpidě zpívám druhým rokem a vybrala jsem si ji proto, že stírá rozdíly. V minulém sboru jsem sice byla plnohodnotnou, ale nejstarší členkou. V Elpidě jsme si věkově přibližně rovny, navíc právě náš věk nás dělá originálními a oblíbenými.“

Iva Fenglová

Sbormistryně

„Kolem zpívání se motám celý život, ale z druhé strany, jako členka sboru. Posledních šest let jsem si na střídačku se Zuzkou, nyní s Eliškou, mohla vyzkoušet jaké to je sbor vést. Nejde o to, jen to odzpívat, naučit se to, trefit aranže, ale hlavně dát do toho duši. Protože ta potom září z pódia a dělá ten rozdíl mezi hlasově brilantním sborem a příběhem sboru Elpida.“

Věra Fišbachová

„Do sboru mě přivedla sestřenice. Byl to výborný způsob, jak se dostat mezi lidi a něco dělat. A nezůstalo jen u zpěvu. Koupila jsem velkou modrou knihu – kroniku, založila webové stránky a začala jsem zapisovat – společné zážitky ze zkoušek, ale hlavně z různých vystoupení, koncertů. Jejich kouzlo, atmosféru, proto ta kronika. A pak ještě nějaké fotografie, opravdu pomohou při vzpomínání. Některá vystoupení jsou opravdu výjimečná. Největší radost mám, když se koncert podaří a nadšené obecenstvo nás dostane do takové nálady, že ze sebe dáváme to nejlepší. Třeba loňské vystoupení v divadle Venuše ve Švehlovce. Všechny nás to nabíjí úžasnou energií, je to skvělý pocit. Kdo to nezažil, těžko pochopí.“

Jiřina Hradecká

„V dětství jsem zpívala v Khünově sboru a učila se hrát na housle, hudbu jsem měla vždycky moc ráda. Jenže přišla studia, práce, rodina, zkrátka jiné starosti. Výhodou penzijního věku je, že se člověk může věnovat už jen tomu, čemu opravdu chce, na co dříve v každodenním shonu čas neměl. A tak vedle dalších koníčků jsem se vrátila k houslím, ale i ke zpěvu ve sboru. Náhodou jsem totiž v říjnu 2019 vyslechla v rádiu rozhovor s ředitelem Centra Elpida, Jiřím Hrabětem. Nelenila jsem, napsala email a dostala jsem přátelskou odpověď s pozváním na zkoušku. Iva a Eliška, které sbor vedou, jsou skvělé. Poznala jsem tu nové zajímavé „holky“ a naučila se nové písničky. Nejsme klasický sbor. Zpívání s Vaškem Havelkou mě moc baví. Zažila jsem už i koncert v Olomouci s Never Sol – sympatickou a skromnou Sárou Vondráškovou. Byl to pro mě úplně nový zážitek. Těším se na další koncerty a nová setkání, která člověka tolik obohatí!“

Irena Holovská

Věra Kačírková

„O sboru jsem se dozvěděla v roce 2018 při návštěvách kursů anglického jazyka v Elpidě. A protože mám ráda zpěv a před třiceti lety jsem chodila do ženského pěveckého sboru, přihlásila jsem se do sboru Elpida. Chodím sem velmi ráda, jsou tu bezva ženský a cítím se mezi nimi moc dobře. Zpívání mi dává radost a uvolnění z běžných rodinných starostí. Velmi si vážím co pro nás dělají naše milé sbormistryně /Zuzana, Eliška, Ivana/ a také Broňa. Jsou skvělé, že nám věnují svůj volný čas.“

Marie Kolací

„Ve sboru jsem 5 let, poté kdy jsem po 52 letech manželství ovdověla. Abych nějak prázdnotu zaplnila, začala jsem hledat nějaký sbor, dramat. kroužek atp., protože zájem o hudbu-zpěv jsem měla od dětských let. Zpívala jsem na školních soutěžích, později v projektu Hledáme nové zpěváky ve Slovanském domě. Brzy jsem se vdala, měla děti, a tak šly zájmy do pozadí…

Sbor jsem si vyhledala sama, našla v něm pár spřízněných duší a těším se na každé vystoupení, baví mě zájezdy. Baví mne i kamarádský přístup lidí z vedení Elpidy. Mám ráda Ivanku, Elišku a Zuzanku. Super je spolupráce s Vaškem Havelkou a mnoho dalšího.“

Milena Krasová

„Ve sboru jsem od úplného začátku, pamatuji si na první koncert s Pavlem Bobkem. Těch deset let, to je pro mě prostě život s partou. Kolikrát mi není dobře, ale manžel mi říká, jen jdi. No a pak jsem ráda, že jdu.“

Dana Krčmářová

„Do sboru Elpida jsem nastoupila v roce 2014, kdy jsem odešla do důchodu. Vždy jsem ráda zpívala, tak jsem si řekla, že to zkusím. Ve sboru jsem ráda, zažíváme spoustu legrace a hlavně si procvičuji mozek, když se učím nové texty písní. Radost mám, když máme s děvčaty úspěch na našich koncertech.“

Pavla Matoušková

„Ve sboru jsem od r.2012, hledala jsem sbor s netradičním repertoárem, zaujala mě spolupráce s kapelou Please The Trees a s Václavem Havelkou. Když jsem přišla na první zkoušku, poznala Zuzku Seibertovou, která sbor vedla, a zažila jsem tu atmosféru – bylo jasné, že to je ono. Těším se na každou zkoušku a hlavně na naše vystoupení, která si užíváme. Zážitků je hodně, festivaly, zájezdy a nová kamarádství, prostě je to fajn.“

Alena Pokorná

„Do sboru jsem začala chodit rok po jeho založení, po seznámení s Evou Pšeničkovou v Chorvatsku, která mě k tomu přemluvila. Z počátku jsem měla smíšené pocity, ale po nějaké době jsem se ve sboru začala cítit dobře. Dělala jsem něco, co mě bavilo a sbor se stával postupně mojí druhou rodinou díky společným zážitkům, pochopení i zájmu. Máte na tom jako vedení Elpidy obrovskou zásluhu a nejvíce snad Zuzanka. Děkuji vám všem.“

Monika Pošívalová

„Všechny Vás moc zdravím, děkuji za všechno, co pro nás a s námi děláte. Pouštím si naše nahraná videa z OLD´S COOL, ze zkoušek, prostě všechno, co v počítači najdu. A zpívám si, předělala jsem si písničku Dělání, dělání všechny smutky zahání atd. na Zpívání, zpívání všechny smutky zahání.

Moji milí, mám Vás ráda a těším se na Vás. ELPIDA je jeden z nejkrásnějších darů, které jsem od života dostala. Věřím, že spolu toho ještě spoustu prožijeme.“

Eva Pšeničková

„V roce 2009 jsem se přihlásila do počítačového kurzu pro seniory – začátečníky. Na výuku jsem docházela na Smíchov, neboť pro mne to bylo blíž. Po dokončení kurzu jsem dostávala různé e-maily a jednou přišla pozvánka na den otevřených dveří v nových prostorách Elpidy s nabídkou sborového zpěvu. To mě velice potěšilo, neb mám ráda hudbu a zpěv všeho druhu. Moc ráda tam docházím do dneška i přesto, že to mám ze všech nejdále (40 km). Na počátku nás bylo jen devět žen, během let se stav členek zdvojnásobil, některé i skončily, zase jiné přišly. Za 10 let působení ve sboru mě to stále těší, máme různý repertoár a tak se to neomrzí. Mám radost, když se naučíme novou píseň a potom po vystoupení nás posluchači odmění velkým potleskem a jásotem, jsem nadšená. Od začátku vzniku sboru nás vedla sbormistryně Zuzanka, jí patří veliké díky za to, co nás naučila, nyní pokračujeme pod vedením Elišky a Ivanky a zatím se nám daří. Jsme vcelku dobrý kolektiv, sdílíme společně starosti i radosti a moc ráda budu pokračovat, dokud bude sbor existovat a zdraví mi to dovolí.“

Eliška Radikovská

Sbormistryně

„Když jsem po letech začala chodit na sólový zpěv, potkala jsem skvělou Zuzkou Seibertovou, která sbor Elpida od začátku vedla. Shodou okolností čekala miminko a hledala za sebe náhradu. Domluvily jsme se tedy, že si půjdu její pozici vyzkoušet. A v Elpidě jsem, k mému štěstí, už zůstala. Je krásné slyšet, jak se písničky, které byly ještě minulou zkoušku jen na papíře, postupně vyvíjejí až do finální podoby. Když se pak líbí divákům, a užívají si je stejně jako my, je to ta největší odměna. Kromě té hudební stránky je to však také skvělá zkušenost. Člověk se pohybuje v trochu jiném kolektivu, než je zvyklý a pozná spoustu neskutečně pozitivních lidí. Největším zážitkem pro mě byl náš třídenní výlet do Bratislavy, kde jsme si zazpívali v rámci festivalu OLD’S COOL. Zpívalo se i ve vlaku, měli jsme spontánní koncert na bratislavském hlavním nádraží a celý výlet jsme zakončili společným koncertem s Janou Kirschner a užili si spoustu legrace. Bylo úžasné, že jsme se mohli poznat trochu lépe než jen ze zkoušek.“

Erika Rulfová

Zuzana Seibertová

Zakládající sbormistryně

„Sbor Elpida mi změnil život.. doslova. Získala jsem díky sboru hromadu babiček, poznala kopu přátel a seznámila se se spoustou zajímavých lidí. Ve sboru jsem zmoudřela, zestárla, našla životní jistotu i partnera a stala se maminkou. Jen nechápu, že ty holky ve sboru vypadají pořád líp a líp? Čím to je? Holky, miluji vás!!! Díky Broňo, Ivčo, Martinko, Vašku, Jirko, Davide, Honzo!!! A díky vám holky moje milovaný, že jste makaly a dotáhly to až sem k 10. cínovému výročí.“

Helena Šenfeldová

„Do sboru v Elpidě zpívám od jeho založení před deseti lety. Původně jsem do Elpidy chodila na školení o práci na počítači. Po výzvě jsem se pak přihlásila do sboru. Jinak ve sborech zpívám od svých šestnácti let. Dlouhá léta jsem zpívala ve Vysokoškolském sboru, potom v kostelním sboru u sv. Jakuba a pak ve sboru při podniku jménem Sudop, kde zpívám ještě dodnes. Ve sboru jsem poznala i svého manžela a sborové zpívání bylo naším dlouhodobým společným koníčkem.

Když přišla výzva z Elpidy, řekla jsem si, že to zkusím, protože jako důchodkyně a vdova mám dosti volného času a nebude také na škodu poznat nové přátele. Když jsme pak začali zkoušet a přišla prvá vystoupení, zaujalo mne zpívání ve sboru Elpidy, protože je to sborové zpívání, ale zcela jiného typu než v klasickém sboru. Jde o jiný typ repertoáru, který nás určitým způsobem spojuje s mladší generací. Líbilo se mi putování po různých klubech a festivalech s Vaškem, bylo to v mém věku vlastně nové poznání. Sama bych totiž na takový festival jako divák asi nikdy nejela. A nikdy by mne nenapadlo, že si zazpívám se slavnými osobami- např. S pány Bobkem, Suchým či Burianem.

A velký dík za to musím dát našim sbormistryním Zuzance, Ivě i Elišce, protože dát nás dohromady a dodat nám ten „správný elán“ není určitě jednoduché. A také vedení Elpidy, které nám organizuje všechny zajímavé příležitosti ke koncertování.“

Jiřina Trepešová

„Do Elpidy jsem začala chodit již od začátku, ještě ve Strašnicích, chtěla jsem si vylepšit práci na počítači. Když se začal tvořit sbor, byla jsem mezi prvními. Pak jsem přešla na Pankrác a chodím dosud. Zuzanka, naše sbormistryně, byla úžasná a tím to začalo, proč se mi tam líbilo. Dále když přišel Václav Havelka, tak to bylo super! Velké díky Elpidě za vylepšení života v důchodu a jen tak dál!“

Věra Vobecká

„Náhodné setkání s bývalou kolegyní z práce a kamarádkou Alenkou Pokornou mne přivedlo na první seznamovací zkoušku sboru. Chtěla jsem si nejprve udělat představu o složení sboru a také o jeho repertoáru. Byla jsem překvapená přátelským přijetím a okamžitým zapojením do hlasového cvičení, ke kterému mne vyzvala s milým úsměvem sbormistryně Zuzanka. A bylo rozhodnuto. Od konce roku 2018 jsem se tedy stala stálou a nadšenou členkou a těším se na všechny naše společné zkoušky a samozřejmě také na každé naše veřejné vystoupení.

Absolvovala jsem krásná vystoupení v Bratislavě, Olomouci, na slavnostním plese Zalanda a jiných, a vždy jsem byla mile překvapená spontánním přijetím u publika. Také se mi velmi líbí, že si ve sboru najdeme vedle zpívání chvilky, ve kterých si můžeme navzájem sdělovat různé, i soukromé zážitky, se kterými se každodenně setkáváme. Držíme si palce, když potřebujeme řešit svízelnější situace, máme radost, když se některé něco hezkého podaří. Vážíme si práce našich sbormistryň, milé a vždy usměvavé Zuzanky, energické a přísné Ivanky, která nás jako jediná dovede v mžiku zkrotit, protože s námi to také není vždy lehké, a mladičké Elišky, pro kterou to dozajista není jednoduchý úkol, zvládnout hned napoprvé sbor s větším obsazením. Také nesmím zapomenout na úžasnou pomoc mé pěvecké kolegyně Věrky Fišbachové, která mi hodně pomohla v začátcích mého působení ve sboru, ochotně mi zasílala potřebné nahrávky a stále je pro mne takovou stálou oporou, na kterou se mohu vždy spolehnout. A toho si také velmi vážím a jsem jí za to vděčná. Osobně je mi líto, že jsem přišla o mnohé krásné zážitky z dřívějších vystoupení sboru s různými zajímavými osobnostmi, kdy jsem ve sboru nebyla, ale těším se, že jich na mne určitě ještě hodně čeká.“